Studie zkoumá dezinformace jako hrozbu pro šíření informací, veřejnou informovanost a formování veřejného mínění v době krizí. Jejím hlavním cílem je hlubší porozumění tomu, jak lidé s větší tendencí věřit dezinformacím vnímají, přistupují a reagují na nepravdivé informace a jak tyto interakce ovlivňují jejich postoje k informačnímu a politickému prostředí. Výzkum navazuje na kvantitativní studie analyzující vztah mezi důvěrou v média a postoji k demokracii v kontextu šíření dezinformací. Studie je založena na teoretickém konceptu „Alarmovaný občan“, který se zaměřuje na jedince charakterizované nedůvěrou v instituce a aktivním střídáním mezi mainstreamovými a alternativními zpravodajskými zdroji. K dosažení cílů jsou využívány online fokusní skupiny (šest, 36 participantů), přičemž účastníci jsou vybíráni na základě vyšší tendence věřit či šířit dezinformace. Kritéria výběru zahrnují využívání alternativních zdrojů pro politické zprávy a nízkou důvěru v demokracii a veřejné instituce. Tento přístup umožňuje zkoumat nejen společné rysy této skupiny, často vnímané jako homogenní, ale také její vnitřní rozdíly. Očekávané výsledky přinesou poznatky o interakcích této skupiny s informačním prostředím a jejich dopady na společenskou důvěru a politickou stabilitu.

Údaje nelze archivovat ani sdílet, protože obsahují osobní údaje a vzhledem k jejich povaze je nelze anonymizovat.